Malá pevnost Terezín - podle svědeckých výpovědí

Vyslýchání vězňů v terezínské Malé pevnosti gestapem Malá pevnost Terezín - cituji z knihy vydané roku 1950, podle svědeckých výpovědí Někteří vězni sem byli přiváženi také během vyšetřování, které teprve zde bylo dokončováno, nebo znovu začínáno, takže žádný z pevnostních vězňů si nikdy nebyl jist, zdali nebude znovu volán k výslechu a znovu týrán. V červnu 1942 byli ve věznici vyšetřováni roudničtí studenti Fälklem z kladenského gestapa. Někteří studenti byli týráni a museli celý den stát venku u zdi. V roce 1943 pomáhal dozorce Neubauer vyšetřovat litoměřickému gestapu dělníky z lovosické továrny na umělé hedvání, české i německé národnosti. Z pražského gestapa přijeli vyšetřovat hlavně Schulze, Jantur, Zander, Gall a Müller. Jedna žena byla při výslechu gestapa na Malé pevnosti tak ztýrána, že jí byly vyraženy všechny zuby a brzy po výslechu zemřela. V červenci a v srpnu 1944 vyšetřovalo plzeňské gestapo velkou plz...

Popravy v Malé pevnosti Terezín Cituji z  knihy “Malá pevnost Terezín” vydané roku 1950 Vlastní popravy začaly v Terezíně na podzim 1943. První poprava se konala ve valu, kde nyní stojí IV. dvůr. Byl k ní přizván i policejní lékař MUDr. Kronert z Litoměřic, poprava však byla provedena již před jeho příchodem. Bylo popraveno šest mužů české národnosti z Pankráce. Rozkazy k exekuci byly podepsány K.H. Frankem. Popravení byli z Ćeských Budějovic. Jeden se jmenoval Liška. Vězni byli vysvlečeni do půl těla, popravě bylo přítomno několik důstojníků SS i cizí civilisté. Popravčí četě velel Jockel. Další popravě v zimě 18.12.1943 padlo za oběť 11 mužů a žena, přivezených autobusem snad z Kladna a ihned zastřelených. Podle Jockla šlo prý o případ z Hořovic. Na podzim 1943 bylo přivedeno do Malé pevnosti 14 českých četníků, s nimiž nebyly v přijímací kanceláři sepsány evidenční lístky. Jockel před tím volal nutně telefonicky německého státního ministra ...

Uvězněné ženy v Malé pevnosti Terezín - věznici gestapa Cituji z  knihy “Malá pevnost Terezín” vydané roku 1950 Pro nemocné ženy byla vyhrazena jedna cela se sedmi kovovými postelemi. Byla zde vždy v každé situaci udržována pečlivá čistota. V této cele směly ležet ženy opravdu těžce nemocné, schválil-li toto rozhodnutí vězně – lékaře policejní lékař. Židovské vězenkyně měly až do léta 1943 velkou celu, ale potom jim byla přidělena maličká místnost s okénkem jako dlaň, do které se nevešly ani palandy. Spaly na zemi na slamnících a bylo jich v této cele namačkáno až šedesát, takže se těžko mohly pohybovat. Vzduch se dal těžko dýchat a dozorkyně do nich nikdy nevstupovaly. Počátkem roku 1944 bylo do pevnosti dovezeno několik set vězňů s Flossenburgu, Jockel nechal ženské oddělení přestěhovat na mužský dvůr proti márnici do cel č. 8 a č. 9, ve kterých často bylo vtěsnáno až 500 žen, ačkoliv nejvyšší stav těchto dvou cel byl 150 až 200. V každé z...

Popis vězně jednoho dne na Krankenrevieru - nemocničním bloku, který býval stájí Cituji z  knihy “Malá pevnost Terezín” vydané roku 1950 – strana 71 ........... Zde je alespoň stručně jeden den života na Krankenrevieru, zachycený v zápisu jednoho vězně: Pevnostní vězeňská nemocnice byla dříve stájí. Její cely byly nízké, se dvěma, některé jen s jedním malým, přízemním oknem. V celách byla železná lůžka, na nichž leželi nemocní vězni někdy po třech. Přesto bylo velkým štěstím dostat se sem z proklatého IV. dvora. Krankerevier byl neustále obléhán prominenty. Byl také útočištěm před výslechy, někdy i před transportem k soudu, nikdy však před popravou. Každý den o půl šesté se otvírá mříž Krankerevieru. Přivážejí kbelíky snídaně. Ale dříve, než je vnesou dovnitř, musí vynést z chodby mrtvé, kteří zemřeli během noci. Jejich nahé mrtvoly s cedulkami na nohou jsou všenější než dříví. Vytáhnou je na vozík, zavezou na dvůr a rozevřou jim ústa. Proto ne, aby vyposlechli je...

Umučení novináři z Lidových novin v Malé pevnosti Terezín Cituji z “Malá pevnost Terezín” vydané roku 1950 – strana 111   V době krátce po atentátu na Heydricha v červnu 1942 přišel z Pankráce do Malé pevnosti vězeň šéfredaktor Lidových novin K.Z.Klíma. Podle tvrzení Hohausova bylo jeho jméno v původním seznamu eskortovaných vězňů označeno písmeny K.A. a křížkem. Označení křížkem bylo pokynem k odstranění vězně. Po původním zapírání Jockel doznal, že K.Z.Klíma měl být na rozkaz pražského gestapa přinucen se svými spoluvězni k doznání a to samovazbou, hladem a soleným jídlem. Jockel dal příkaz k provedení Neubauerovi, jenž byl tehdy velitelem dvora a měl dohled na samovazby. tři dny nedostali jíst. Neubauer připravil pak za několik dní s vězni z kuchyně silně kořeněnou a solenou kaši a přinutil vězně ji sníst. Nedostali však nic k pití. Vězni nato celou noc hlasitě sténali bolestí a žízní. Během dalších dní zemřeli bez lékařského ošetření, vesměs na všeobecnou otra...

Tyfus v Malé pevnosti Terezín Na jaře 1945 se stala Krankenrevierem – kromě prvního dvora – celá pevnost, hlavně IV. dvůr. Cituji z  knihy “Malá pevnost Terezín” vydané roku 1950 Tehdy byl na IV. dvoře zjištěn případ, kdy vězeň onemocněl vysokými horečkami bez zvláštního objektivního nálezu a bez vyrážky. V následujícím týdnu se onemocnění mezi vězni množila. Nemocným odebrané krevní zkoušky byly zaslány německému zdravotnímu úřadu v Ústí nad Labem a pak německému bakteriologickému ústavu německé univerzity v Praze. Jeden z vězňů, zemřelý na toto podezřelé onemocnění, byl pitván v márnici a zjištěn u něho břišní tyf. V době od 24.4.1945 do 5.5.1945 bylo zjištěno onemocnění u 958 vězňů. Uvěznění lékaři horečnatě pátrali po pravé příčině nemoci, neboť neměli za daných poměrů bez bakteriologické laboratoře možnost stanovit přesnou diagnózu. Odpověď dotázaných institucí nepřicházela, až konečně 26.4.1945 bylo oznámeno do věznice, že v krevních vzorcích byl zji...

Malá pevnost Terezín - cituji z knihy z roku 1950 Terezín – Malá pevnost – běžný den vězňů – podle svědeckých výpovědí Strana 59 Vězni byli na práci mimo pevnost provázeni stráží SS, jen výjimečně dozorci. Některé stráže SS vynikly nejhroznější surovostí. Týrání započalo již při pochodu z Malé pevnosti…….Vězni museli pochodovat často v zákrytech a držet nataženou paži na rameni předního vězně. Takový pochod byl zvlášť únavný a vězni byli přitom stále biti klacky nebo kolbami pušek a to i do hlavy. Někteří vězni byli obuti jen do dřeváků, což pochod ztěžovalo. Ve městě byli vězni uráženi nacistickým obyvatelstvem, jež dovolilo, zvláště mládeži, aby na vězně hrubě a urážlivě pokřikovala a házela po nich zvířecími lejny z ulice. Odchodu vězňů do práce předcházely tzv. apely, při nichž vězni časně ráno před šestou hodinou stávali seřazeni na dvoře a byli počítáni dozorci nebo za jejich dozoru kápy. Apely se neobešly bez fackování, šacování a týrání. Početní ...