Jöcklův gang v Malé pevnosti Terezín
Jöcklův
gang v Malé pevnosti Terezín
Cituji z knihy Malá pevnost Terezín vydané jako první publikace tohoto druhu v roce 1950
Jöcklův gang v Malé pevnosti tvořili dozorci, dozorkyně a stráže.
Jockel byl přezdíván vězni pro malý vzrůst Pinďa.
Službu dozorců zde konali v r. 1940 až do května 1941 strážmistři německé
ochranné policie tzv. Schuppo – Benewitz,
Hohenstein, Marx, SChinke, Grull a Preusse a jiní nezjištění.
Ke strážní službě byli přidělováni strážní ze zbraní SS, z nichž byl znám
svou hrubostí Fritz Feuerlein, jenž se stal i dozorcem.
Během roku 1941 byli přiděleni k dozorčí službě na Malé pevnosti strážní
zaměstnanci gestapa a členové nebo čekatelé
organizace SS, kteří měli označení SD (Sicherheitsdienst).
Úředníky gestapa byli Vilém Schmidt, Kurt Wachholz, Stephan Rojko, Anton Malloth, Rudolf Burian, Herbert Mende,
Theodor Hohaus.
Vězeńskými zřízenci byli Tomáš Soukup, Fritz Feuerlein, Albert Neubauer, Albin Storch.
Přiděleni k vězeňské službě od zbraní SS byli Hans Fischer, Josef
Sternkopf, Karel Matz.
Výpomocní zřízenci v době války byli F. Munzik a E. Zeinecke,
Členy organizace SS byli Schmidt, Rojko, Burian, Mende, Fischer, Sternkopf,
Matz.
Ostatní byli tzv. čekatelé organizace SS.
Ženy dozorkyně byly A. Schmidtová, F. Wachholzová, H. Mendeová, Sperlingová, M. Malkuschová a C. Rojková.
Koncem r. 1944 Schmidtová a Wachholzová již službu nekonaly.
Ke strážní službě venkovní tj. na obvodu pevnosti a při venkovské práci vězňů mimo pevnost a jen výjimečně uvnitř pevnosti a v dílnách,
byla určena setnina mužů zbraní SS v počtu asi původně 60, později až 110
mužů. Jejich veliteli byli postupně Hempel, Reday, Kneisel, Klein, Wagner, Pohl,
Vogt. Ovšem i dozorci SD měli někdy dozor nad vězni mimo pevnost.
Některým dozorčím službám byli přiděleni přechodně i čeští četníci, Plešák a Bubník v létě a na podzim 1944 a Richter v r. 1943.
Dozorci SD měli zvláštní přidělení ve věznici, Schmidt byl vězeňský hlavní strážmistr, zastupoval Jockela při správě věznice, vedl kancelářské práce a pracoval
v přijímací kanceláři. V posledních třech měsících války byl sice formálně
zástupcem velitele věznice setník Klein ze srbské policie – prakticky však
zastupoval Jockela až do konce Schmidt.
Kurt Wachholz, vězeňský hlavní strážmistr, měl správu skladiště oděvů s
krejčovskou a obuvnickou dílnou.
Stephan Rojko, vrchní strážmistr, měl až 14.12.1942 na starosti sklad potravin, v r. 1943 byl na strážnici a od konce 1943 do 1945 byl velitelem dvora s bezprostředním dohledem na vězně, jejich ubytování a přidělování do pracovních skupin a měl i dozor na samovazby.
Theodor Hohaus, vrchní strážmistr, měl strážní službu a od 18.12.1942 měl
na starosti sklad potravin s kuchyní a obstarával kurýrní služby.
Anton Malloth, Rudolf Burian a Herbert Mende, konali službu na strážnici a Mende dozíral na prádelnu a od srpna 1944 na stavební skupinu.
Hans Fischer USchF-SS, byl důvěrníkem NSDAP na Malé pevnosti a měl zlatý
odznak strany. Měl na starosti rozdělování balíčků pro vězně,
k čemuž byla hned za vstupní branou postavena r. 1944 zvláštní
kancelář.
Josef Sternkopf SchF-SS měl na starosti dílny truhlářské a
zámečnické.
T. Soukup měl dohled na stavební práce, koncem léta 1944 byl přeložen k
německému četnictvu do Chrudimi.
B. Feuerlein, přezdívany Fricek, USchF-SS, byl velitelem vězeňského dvoru
1941, později odešel do Norska.
Albert Neubauer byl v r. 1942-1943 velitelem dvora a pak převzal po Albinu
Storchovi dohled nad zemědělskými pracemi, kde měl dohled do r. 1943, pak odešel
ke zbraním SS.
K. Matz byl šoférem.
E. Zeinecke měl správu IV. dvora.
F. Munzig vypomáhal v kuchyni a ve skladu potravin.
Dále byli během doby přiděleni do Terezína dozorci: Alfred Müller, Adolf
Stern, Günter Thun, Erich Müller, J. Rollow, J. Pichel, Ratay a jiní.
Ti povětšině vykonávali jen strážní službu.
Znám však byl dozorce Heinz Kunze a v r. 1945 Adolf Kolínský, známý též z
Pankráce.
Zmínění dozorci byli většinou říšsko-německého původu. Tzv. sudetští Němci
byli T. Hohaus od Warnsdorfu, R. Burian od Litoměřic, J. Sternkopf z
Tachova,
F. Munzig od Litoměřic, E. Zeinecke, herec z Litoměřic, A. Storch od České
Lípy, E. Müller z Bratislavy, K. Matz od Liberce a konečně A. Kolínský. Neubauer
se během války oženil s Češkou z Terezína.
Z dozorců vynikali surovostí vůči vězňům hlavně Kunze, Wachholz, Malloth,
Storch, Rojko, Burian, Soukup, Feuerlein, Neubauer a Schmidt. Rojko byl vězni
zván katem Malé pevnosti.
Mezi strážním mužstvem zbraní SS byli obávaní surovci, kteří nejkrutějším
způsobem týrali vězně: Glaser přezdívaný Mařena, Erben z Litoměřic, Sturm
přezdívaný vězni Kobylí hlava, Remzig přezdívaný Kašpárek, Cremel přezdívaná
Buby, Stein.
Totožnost surovců přezdívaných Divoký Bill a Ćerný Petr nebyla
zjištěna.
Z původních strážních SS je zmínka o Gerconovi a Hegerovi.
V poslední době konali strážní službu v oddílu SS vojíni z Banátu a Srbska tzv. Banátníci.
Z dozorců byli zatčeni Schmidt, Hohaus, Zeinecke, Matz, Soukup, Munzig.
Soukup spáchal sebevraždu oběšením, Matz ve vězení zemřel dne 25.9.1945,
Zeinecke z vězení v srpnu 1945 uprchl.
Po ostatních dozorcích jako válečných zločincích pátrá čs. komise pro
stíhání válečných zločinců. Toto bylo psáno v roce 1950.
Ze strážního mužstva zbraní SS byli zatčeni Lewinski, Ricker, Kratkay, Dowe
a jiní.
Všichni zatčení, kromě Hohause, který byl zproštěn potrestání, byli
mimořádným lidovým soudem v Litoměřicích odsouzeni k trestu smrti provazem a
popraveni.
Psáno v roce 1950.
Poznámka: Velitele I. dvora S. Rojka odmítly rakouské úřady vydat, odsouzen byl až v roce 1963 v Grazu na doživotí. Tento masový vrah byl podmíněně propuštěn 24.6.1974. Zemřel v roce 2000 ve Štýrském Hradci ve věku 90 let.
V roce 1969 vynesl soud v berlíně rozsudek smrti nad K. Wachholzem. Ve vazbě spáchal sebevraždu dozorce A. Storch v roce 1974. V roce 1948 odsoudil v nepřítomnosti litoměřický mimořádný lidový soud k trestu smrti A. Mallotha a H. Mendeho. Ačkoliv byla místa jejich pobytu známa, nebyli vydání ani Československu, ani pozdější České republice.
Malloth žil v letech 1948–1988 v Meranu v Itálii, poté se s pomocí organizace Stille Hilfe usadil v Německu poblíž Mnichova. Československo a poté Česká republika několikrát bezvýsledně žádaly jeho vydání. Díky dosud žijícím svědkům jeho zločinů se mohlo vyšetřování znovu rozběhnout.
"Krásný Tony", jak se mu za války říkalo, si do té doby užíval pohostinství luxusního penzionu pro seniory v Pullachu u Mnichova. Přestěhoval se tam po nuceném odchodu z italského Merana, kde žil téměř čtyřicet let. Úřady sice proti němu vedly vyšetřování, ale potrestat ho nedokázaly. Svou pravou totožnost tajil, používal doklady na jméno Müller. Poměrně vysoké náklady na pobyt v Pullachu mu od roku 1988 hradila Stille Hilfe a později se postarala také o právníky, kteří ho u soudu zastupovali. Hlavní role se ujal advokát Klaus Goebel. Podle německého listu Süddeutsche Zeitung pracuje pro Stille Hilfe roky a jeho jméno se objevilo na scéně například o osm let později při procesu s někdejším důstojníkem wehrmachtu Josefem Scheungraberem, který byl obžalován z vraždy čtrnácti civilistů v obci Falzano. Soudní bitvy o Mallotha se však Goebel neúčastnil přímo, nechal se zastupovat. Ani pomoc zkušeného právníka nebyla Mallothovi příliš platná.
Nakonec byl v květnu 2000 zatčen a postaven před soud v Mnichově. Ten ho v roce 2001 odsoudil za vraždy, spáchané v Terezíně, k doživotnímu vězení. Zemřel v roce 2002 ve věku 90 let.
Poslední měsíce života trávil ve vězeňské nemocnici a krátce v soukromém penzionu pro seniory ve Straubingu. Trest mu nedlouho před smrtí potvrdil i Nejvyšší soud v Karlsruhe. Jako vyjádření vděčnosti odkázal svůj majetek organizaci Stille Hilfe.
Vzhledem k dobrému chování vůči vězňům nebyl J. Sternkopf nikdy československými soudy obviněn.
Terezín - Malá pevnost - věznice gestapa: https://www.youtube.com/watch?v=IONsKnw8FHc
Terezín - Hlavní pevnost - koncentrační tábor: https://www.youtube.com/watch?v=Y_7WEwvWAxE
Terezín - Hlavní pevnost - koncentrační tábor: https://www.youtube.com/watch?v=Y_7WEwvWAxE
Comments
Post a Comment