Heinrich Jockel - velitel Malé pevnosti Terezín

Heinrich Jockel - velitel Malé pevnosti Terezín

Cituji z knihy Malá pevnost Terezín vydané jako první publikace tohoto druhu v roce 1950

Heinrich Jockel pocházel z Offenbachu n. M. v Německu.

Byl malířem písma, živnost mu však v době hospodářské krize

neprosperovala.

Dne 31.12.1931 vstoupil do strany NSDAP a byl rváčem na schůzích Hitlerova hnutí.

Podle svého doznání byl členem Allgemeine SS v Offenbachu n.M. jako člen organizace SS, byl přijat i k pořádkové policii

v Offenbachu, kde do února 1939 dosáhl hodnosti “Polizaimeister”, v březnu 1938 se zúčastnil obsazování Rakouska s

útvarem německé pořádkové policie v Innsbrücku.

V únoru 1939 přichází jako člen německé pořádkové policie na území republiky Ćeskoslovenska do Opavy, jež po mnichovské

dohodě byla obsazena Němci. Přes léto dostává se mu školení ve zvláštním policejním kurze v Berlíně. Vypuknutí války dne 1.9.1939

přivádí jej zpět do Opavy a přináší mu zvláštní pověření vedoucího internačního tábora ve Skrochovicích u Opavy. Tato funkce je

předzvěstí příštího poslání H. Jockla.

http://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/index.php/tabory/tabory/83-skrochovice

Tábor byl zřízen na počátku války pro nepohodlné a případně tzv. záškodnické pro nacisty obyvatelstvo z Polska. Internovaní byli

dováženi nákladními auty gestapem z Katovic a během trvání tábora, do konce listopadu 1939, a úplné likvidace během prosince

1939, prošlo táborem na 700 vězňů, většinou polských státních příslušníků.

Není vyloučeno, že mezi internovanými byli i Ćeši z Opavska. (Jedná se o text z roku 1950.)

S vězni bylo špatně nakládáno. Byli špatně ubytováni v tovární hale starého cukrovaru, rozděleného ostnatým drátem na menší

oddělení, v prvé době bez pokrývek jen na slámě, byli nedostatečně stravováni a surově týráni.

Týrání dělo se při ranním cvičení, při práci v táboře, vězni tahali těžký válec a zejména při příchodu transportu byli všichni příchozí

vpouštěni uličkou stráže a krutě zbiti.

Źeny byly od mužů odděleny teprve později. V trýznění vězňů vynikal Jockel a jeho zástupce Gebauer, kteří nosili rákosky, Jockel

konal tuto službu jako “Polizeimeister der Schutzpolizei” z Opavy, z příkazu majora Kientrupa a podléhal gestapu v Opavě.

V táboře byl inspektor tajné státní policie Vilém Hemzin a dva další úředníci gestapa, kteří prováděli v táboře výslechy.

Strážní mužstvo bylo přiděleno ze řad Schutz- a Hilfspolizei a střídalo se až na Jockla, Gebauera a Hermanna Kargera.

Jockel a Gebauer týrali vězně ve zvláštní místnosti beze svědků a byli původci všeho zla. Źidé při likvidaci tábora byli v počtu 300

převezeni do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Podle zjištění týral Jockel ve Skorcovicích i vlastní mužstvo.

Po zrušení tohoto tábora byl Jockel opatřením RSHA (Reichssicherheitshauptamt) v Berlíně přeložen k německé státní policii

(Gestapo) v Praze.

Podle svého doznání nastoupil tu službu dne 14.1.1940. Byl přidělen do oddílu II BM3 a vedl evidenční kartotéku zatčených osob.

Přechodně v březnu 1940 konal službu i pro oddělení Schutzdienst, vedené komisařem Panwitzem, zejména konal službu

v ochranném oděvu při návštěvě Rosenbergově a Neurathově v Praze i v Národním divadle.

Dne 10.6.1940, Jockel podle svého doznání, na rozkaz svého představeného SS OSTBF dr. Geschke, tehdejšího vedoucího gestapa

v Praze (do 20.VIII.1942), odejel s ním na Malou pevnost v Terezíně, kde mu dr. Geschke ohlásil, že zde bude zřízena věznice

německé tajné státní policie, kterou obžalovaný zařídí a povede. Přítomen byl i SS USTF Soppa, velitel věznice německé tajné

státní policie na Pankráci v Praze, jenž do léta 1941 zůstal nadřízeným Jockelovi.

Tak se stává dnem 10.6.1940 H. Jockel vedoucím německého policejního vězení na Malé pevnosti v Terezíně, kde jeho funkce

končí dne 5.5.1945. Po zprávě o pražském povstání a zhroucení německé fronty dává se na útěk s rodinou a podřízeným

mužstvem.

H. Jockel vystupuje jako velitel policejního vězení v Terezíně v uniformě důstojníka organizace SS, skupiny Totenkopf, s odznakem

umrlčí lebky na čepici, v hodnosti Hauptsturmführer (setníka) s označením SD (Sicherheitsdienst) na rukávě. Přesto popíral,

že byl členem SS a SD.

Z organizace SS vystoupil prý v roce 1938, což oznámil dopisem říšskému vedoucímu SS Himmlerovi, jenž prý mu dovolil

prostřednictvím Stahleckera nosit při slavnostních příležitostech uniformu člena organizace SS s důstojnickou hodností,

čehož Jockel využil, když mu na Malé pevnosti bylo přiděleno strážní mužstvo organizace SS. Jako člen policejní služby

byl zařazen do celkového rámce bezpečnostní služby SD, ale nebyl účasten na její vrcholné zpravodajské a kontrolní složce, jež byla organizací SD v užším slova smyslu. Rovněž popíral, že byl úředníkem gestapa.

Podle obžaloby podané zástupci vítězných mocností u Mezinárodního vojenského soudu v Norimberku, kde byly nacistické organizace a instituce stíhány jako

celky z válečných zločinů, je úzký vztah mezi zmíněnými třemi organizacemi, neboť členové gestapa pocházeli nejvíce ze členů organizace SS.

Doplnění: z publikace Malá pevnost Terezín z roku 1996

Litoměřickým mimořádným lidovým soudem byli odsouzeni k trestu smrti:

velitel terezínské věznice H.Jöckel

jeho zástupce W. Schmidt

dozorci A. Burian a A. Neubauer

a velitel popravčí čety J. Lewinsky

Na základě svědectví bývalých vězňů soud zprostil obvinění T. Hohause, který měl na starosti zásobování věznice.

Vzhledem k dobrému chování vůči vězňům nebyl J. Sternkopf nikdy československými soudy obviněn.

Velitele I. dvora S. Rojka odmítly rakouské úřady vydat, odsouzen byl až v roce 1943 v Grazu na doživotí.

V roce 1969 vynesl soud v Berlíně rozsudek smrti nad K. Wachholzem.

Ve vazbě spáchali sebevraždu dozorce T. Soukup ( v r. 1945 )

a A. Storch  ( v r. 1974 ).

V roce 1948  odsoudil v nepřítomnosti litoměřický mimořádný lidový soud k trestu smrti A. Mallotha

a H.Mendeho. Ačkoliv jsou místa jejich pobytu známa - psáno v roce 1996 - nebyli dosud České republice vydáni a ani potrestáni.

Při stíháni válečných zločinců byl nalezen Heinrich Jöckel v Německu, v zajateckém táboře, ukrýval se pod jménem matky za svobodna, byl identifikován bývalým vězněm z Malé pevnosti. Po dobu vyšetřování byl zavřen v cele č. 2, tzv. židovské cele. Dostal tam kavalec a umývadlo. Mimořádným lidovým soudem v Litoměřicích byl odsouzen k trestu smrti a rok po válce popraven.

Terezín - Malá pevnost - věznice gestapa: https://www.youtube.com/watch?v=IONsKnw8FHc

Terezín - Hlavní pevnost - koncentrační tábor: https://www.youtube.com/watch?v=Y_7WEwvWAxE